Úterý po 26. neděli v mezidobí B – Est 5, 1-14

¹I stalo se třetího dne, že se Ester oblékla do královského roucha a postavila se na vnitřním nádvoří královského domu naproti královskému domu. Král seděl na svém královském trůnu v královském domě naproti vchodu do domu. ²I stalo se, jakmile král uviděl královnu Esteru stojící na nádvoří, že získala v jeho očích milost. Král vztáhl k Esteře zlaté žezlo, které držel v ruce. Ester přistoupila a dotkla se hlavice žezla. ³Tu se jí král zeptal: Co je s tebou, královno Estero? Jaká je tvá žádost až do poloviny království? Bude ti to dáno. ⁴Nato Ester odpověděla: Pokud by se králi líbilo, nechť přijde král s Hamanem dnes na hostinu, kterou jsem pro něho uspořádala. ⁵Král řekl: Pospěšte za Hamanem, ať učiní podle Esteřina slova. Král i Haman přišli na hostinu, kterou Ester uspořádala. ⁶Při pití vína se král Estery zeptal: Jaká je tvá prosba? Bude ti to dáno. Jaká je tvá žádost až do poloviny království? Bude to vykonáno. ⁷Ester odpověděla a řekla: Toto je má prosba a má žádost: ⁸Pokud bych nalezla milost v králových očích a pokud by se králi líbilo, aby dal na mou prosbu a splnil mou žádost, nechť přijde král a Haman na hostinu, kterou pro ně uspořádám. Zítra učiním podle králova slova. ⁹V onen den Haman odcházel radostný a dobré mysli. Jakmile však Haman uviděl Mordokaje v královské bráně a ten nepovstal ani se strachem z něj netřásl, byl Haman vůči Mordokajovi naplněn zlobou. ¹⁰Haman se však ovládnul a došel do svého domu. Vzkázal a dal si přivést své přátele a svou ženu Zereš. ¹¹Pak jim Haman vypočítával své slavné bohatství a množství svých synů i všechno, čím ho král povýšil a čím ho povznesl nad knížata a královy otroky. ¹²Haman nadto řekl: Královna Ester neuvedla s králem na hostinu, kterou uspořádala, nikoho, jedině mě. Také na zítra jsem k ní s králem pozván. ¹³Ale tohle všechno mi není nic platné pokaždé, když vidím Judejce Mordokaje sedícího v královské bráně. ¹⁴Tu mu řekla jeho žena Zereš i všichni jeho přátelé: Ať udělají kůl vysoký padesát loket, a ráno řekni králi, ať na něj Mordokaje pověsí, a vejdi radostný s králem na hostinu. Ta řeč se Hamanovi líbila a udělal ten kůl.