Úterý po 22. neděli v mezidobí C – Tt 1, 1-9
1Pavel, otrok Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru Božích vyvolených a pro poznání pravdy, která je podle zbožnosti 2na základě naděje věčného života, jejž před věčnými časy zaslíbil Bůh, který nemůže lhát 3a který ve svůj čas zjevil své slovove zvěsti, která mi byla svěřena podle příkazu našeho Zachránce Boha — 4Titovi, vlastnímu synu podle společné víry: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Zachránce. 5Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal: 6je-li kdo bez úhony, muž jedné ženy, jenž má věřící děti, jemuž se nedá vytknout prostopášnost nebo nepoddajnost. 7Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný, 8ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný, 9musí se pevně držet spolehlivého slova, jak bylo vyučováno, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.