Úterý po 20. neděli v mezidobí C – Ž 74
1Proč jsi nás, Bože, nadobro odvrhl? Tvůj hněv plane proti ovcím tvého stáda. 2Pamatuj na svou obec, kterou sis dávno získal, na svůj dědičný kmen, kterýs vykoupil, na horu Sijón, na níž přebýváš. 3Obrať své kroky k tomu, co bylo dlouho v troskách, k vší té zkáze, kterou nepřítel způsobil ve svatyni. 4Tví nepřátelé řvali uprostřed tvého shromáždění, vztyčili tam svá znamení. 5Je známo, že jako se zvedají vzhůru sekery v houští, 6tak nyní otloukali tvé řezby — jak širočinou, tak mlatem. 7Tvou svatyni podpálili, strhli k zemi, příbytek tvého jména znesvětili. 8V srdci si řekli: Vyhubme je všechny! Vypálili všechna Boží shromaždiště v zemi. 9Svá znamení nevidíme, není již proroka, a nikdo z nás neví, dokdy to potrvá. 10Bože, dokdy se bude protivník rouhat? To bude nepřítel pořád znevažovat tvé jméno? 11Proč odvracíš svou ruku? Zvedni pravici z klína a skoncuj s tím! 12Bůh je můj král odedávna. Uprostřed země koná spásné činy. 13Tys svou mocí rozbouřil moře, roztříštils hlavy drakům na vodách. 14Tys rozdrtil hlavy livjátána, dals ho za potravu pouštnímu lidu. 15Tys dal vytrysknout prameni i potoku, tys vysušil i stálé řeky. 16Tobě patří den, tobě patří i noc. Tys upevnil světlo i slunce. 17Tys ustanovil všechny hranice země, tys utvořil léto i zimu. 18Vzpomeň si, Hospodine, jak se nepřítel rouhal, jak ten bláznivý lid znevažoval tvé jméno. 19Nevydávej dravé zvěři život své hrdličky, nezapomeň nikdy na život svých chudých. 20Shlédni na smlouvu! Vždyť temná místa země se zaplnila příbytky násilí. 21Kéž už utlačovaný není znovu ostouzen. Chudý a nuzný ať chválí tvé jméno! 22Povstaň, Bože, veď svou při! Připomeň si, že blázen tě denně tupí. 23Nezapomeň na křik tvých nepřátel, na stále rostoucí hukot tvých protivníků.