Úterý po 2. neděli velikonoční B – Da 6, 1-28
1a kralování se ujal Dareios Médský, když mu bylo šedesát dva roků. 2Dareiovi se zdálo vhodné ustanovit nad královstvím sto dvacet satrapů, aby byli po celém království, 3a nad nimi ještě tři vezíry, z nichž jedním byl Daniel. Jim tito satrapové podávali hlášení, aby král netrpěl škodu. 4Tento Daniel ovšem nad vezíry i satrapy vynikal, protože v něm byl neobyčejný duch, a král byl nakloněn ustanovit jej nad celým královstvím. 5Tehdy se vezíři a satrapové snažili proti Danielovi nalézt něco ohledně království, ale nemohli nalézt vůbec nic ani žádnou závadu, neboť byl spolehlivý a žádná nedbalost ani závada se u něho nenalézala. 6Tu si ti muži řekli: Proti tomuhle Danielovi nenajdeme vůbec nic, ledaže bychom proti němu našli něco v zákoně jeho boha. 7Pak se vezíři a satrapové shlukli okolo krále a takto na něho naléhali: Králi Darei, navěky buď živ! 8Všichni královští vezíři, prefekti a satrapové, rádci a místodržitelé se shodli, aby král vystavil dekret a vyšel zákaz, aby každý, kdo by nějakou prosbou po třicet dnů prosil u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než u tebe králi, byl uvržen do lvího doupěte. 9Nyní nechť král ten zákaz vystaví a vydá předpis, jaký podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů není možno změnit. 10Král Dareios tedy vydal onen předpis a zákaz. 11Když se Daniel dověděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl ve střešní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému, a tam jako vždy třikrát denně poklekal na kolena, modlil se a vzdával chválu před svým Bohem, neboť tak to činil i dříve. 12Nyní se ale shlukli ti muži a nalezli Daniela, jak prosí a přimlouvá se před svým Bohem. 13Předstoupili tedy před krále a hovořili o královském zákazu: Nevydal jsi snad zákaz, aby každý člověk, který bude po třicet dnů prosit u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než tebe, králi, bude uvržen do lvího doupěte? Král promluvil a řekl: Tak to platí podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů. 14Nato před králem promluvili takto: Daniel ze synů judských vysídlenců na tebe, králi, nebere zřetel, ani na zákaz, který jsi vydal, a svou prosbu přednáší třikrát denně! 15Jakmile to král uslyšel, byl velmi znechucen a lámal si hlavu, jak Daniela vysvobodit. Až do západu slunce se ho snažil zachránit. 16Jenomže ti muži se okolo krále shlukli a naléhali na krále: Považ, králi, že médským a perským zákonem je, aby jakýkoliv zákaz i dekret, který král stanoví, nebylo možno změnit! 17Král nakonec přikázal, aby Daniela přivedli a uvrhli do lvího doupěte. Král Daniela oslovil a řekl mu: Tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, ten kéž tě vysvobodí. 18Pak byl přinesen nějaký balvan, přiložen na ústí toho doupěte a král jej zapečetil svým pečetidlem i pečetidlem svých velmožů, aby tu záležitost ohledně Daniela nebylo možno změnit. 19Král potom odešel do svého paláce a strávil noc bez jídla, nepovolal k sobě ani radovánky, i spánek ho opustil. 20Nakonec král musel vstát ještě za svítání, jakmile se rozednilo, a poděšeně spěchal ke lvímu doupěti. 21Když se král k doupěti přiblížil, zavolal zarmouceným hlasem Daniela. Král Daniela oslovil takto: Danieli, otroku toho živého boha, jestlipak tě tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, dokázal vysvobodit od lvů? 22Vtom ke králi promluvil Daniel: Králi, navěky buď živ. 23Můj Bůh poslal svého anděla a lvům zavřel ústa, takže mě nezranili, poněvadž jsem byl před ním shledán nevinným a také vůči tobě, králi, jsem nic špatného neprovedl. 24Tu se král nad tím velice zaradoval a rozkázal Daniela vytáhnout z doupěte. Daniel byl tedy vytažen z doupěte a nenašlo se na něm žádné zranění, neboť věřil ve svého Boha. 25Král pak rozkázal, aby přivedli ty muže, kteří se tak pouštěli do Daniela, a do lvího doupěte uvrhli je i jejich syny a jejich ženy. Ještě nedopadli na dno doupěte, a už se jich zmocnili lvi a rozdrtili jim všechny kosti. 26Potom král Dareios napsal všem lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní. 27 Vydávám nařízení, aby se po celém mém královském panství třásli před Danielovým Bohem a báli se jej, neboť on je Bůh živý a stálý navěky, i jeho království, jež nebude zničeno, a jeho vláda bude až do konce. 28On vysvobozuje a zachraňuje, znamení a divy koná na nebesích i na zemi, on vysvobodil Daniela ze lvích spárů.