Úterý po 2. neděli adventní C – 2 P 1, 2-15

²Milost a pokoj kéž se vám rozhojní v poznání Boha a Ježíše Krista, našeho Pána. ³Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí. ⁴Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti. ⁵A právě proto vynaložte všechno úsilí a doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním, ⁶poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností, ⁷zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou. ⁸Máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují-li se, způsobí, že nebudete nečinní ani neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista. ⁹Kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký; zapomněl, že byl očištěn od svých starých hříchů. ¹⁰Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení; neboť budete-li to činit, nikdy nepadnete. ¹¹Tak vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. ¹²Proto vám hodlám tyto věci stále připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v přítomné pravdě. ¹³Považuji však za správné probouzet vás tím, že je připomínám, dokud jsem v tomto stanu svého těla. ¹⁴Vím, že složení mého stanu je velice blízko, jak mi to i ukázal náš Pán Ježíš Kristus. ¹⁵Vynasnažím se, abyste si mohli i po mém odchodu toto všechno pokaždé připomínat.