Úterý po 2. neděli adventní B – Ž 27

¹Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal? ²Když se ke mně přiblížili zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, moji protivníci a nepřátelé, sami klopýtli a padli. ³Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdy budu doufat. ⁴O jedno jsem Hospodina žádal, to jedno jsem hledal: Abych přebýval v domě Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru a abych mohl přemítat v jeho chrámu. ⁵V den zlý mě schová ve své skrýši, skryje mě v úkrytu svého stanu, na skálu mě zdvihne. ⁶A teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, budu zpívat a opěvovat Hospodina. ⁷ Slyš, Hospodine, když hlasitě volám, smiluj se nade mnou a odpověz mi! ⁸ Ohledně tebe svému srdci připomínám slova: Hledejte mou tvář! A já tvou tvář hledám, Hospodine! ⁹Neskrývej přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka — býval jsi mou pomocí. Nenech mě, neopouštěj mě, Bože, má spáso! ¹⁰I kdyby mě opustili můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine. ¹¹Vyuč mě, Hospodine, své cestě, veď mě rovnou stezkou, vždyť na mě číhají! ¹²Nevydávej mě choutkám mých protivníků, neboť proti mě povstávají lživí svědkové a zlovolný žalobce. ¹³Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotu v zemi živých! ¹⁴Očekávej na Hospodina! Buď pevný a posilni své srdce! Očekávej na Hospodina!