Úterý po 2. neděli adventní B – Sk 11, 1-18

¹Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané přijali slovo Boží. ²Když Petr vystoupil do Jeruzaléma, věřící ze Židů mu vytýkali: ³„Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!“ ⁴Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat: ⁵„Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně. ⁶ Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky. ⁷Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: ‚Vstaň, Petře, zabíjej a jez!‘ ⁸Řekl jsem: ‚Ne, Pane, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého.‘ ⁹Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: ‚Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné.‘ ¹⁰To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe. ¹¹A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl, tři muži poslaní ke mně z Cesareje. ¹² Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže. ¹³Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl mu: ‚Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr; ¹⁴ten ti poví slova, jimiž budeš zachráněn ty i celý tvůj dům.‘ ¹⁵ Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku. ¹⁶Vzpomněl jsem si na Pánův výrok, jak říkal: ‚Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém.‘ ¹⁷Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána — Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?“ ¹⁸Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: „Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!