Úterý po 19. neděli v mezidobí C – Žd 11, 17-28

¹⁷Vírou Abraham obětoval Izáka, když byl zkoušen; ten, který přijal ta zaslíbení, obětoval jediného syna, ¹⁸o kterém bylo řečeno: ‚Z Izáka bude povoláno tvé símě.‘ ¹⁹Usoudil, že Bůh je mocen křísit i z mrtvých. Proto ho dostal zpět jako předobraz. ²⁰Vírou požehnal Izák Jákobovi a Ezauovi i v tom, co se týkalo věcí budoucích. ²¹Vírou Jákob, když umíral, požehnal každému ze synů Josefových, a ‚poklonil se Bohu nad vrcholem své berle‘. ²²Vírou Josef, když dokonával, se zmínil o vyjití synů Izraele a dal příkaz o svých kostech. ²³Vírou Mojžíš, když se narodil, byl svými rodiči po tři měsíce skrýván, protože viděli, že dítě je krásné, a nezalekli se králova nařízení. ²⁴Vírou Mojžíš, když vyrostl, odmítl být nazýván synem faraonovy dcery ²⁵a vyvolil si raději spolu s Božím lidem snášet útrapy, než mít dočasný požitek z hříchu. ²⁶Za větší bohatství než poklady Egypta pokládal pohanu Kristovu, neboť vzhlížel ke své odplatě. ²⁷Vírou opustil Egypt a nebál se králova hněvu; odolal, jako by viděl Neviditelného. ²⁸Vírou slavil Hod beránka a pokropení krví, aby se Zhoubce nedotkl jejich prvorozených.