Úterý po 18. neděli v mezidobí C – Oz 13, 1-16
1Když Efrajim mluvil, nastalo zděšení; byl vyvýšen v Izraeli, provinil se však s Baalem a zemřel. 2Nyní dále hřeší, dělají si slitou modlu ze svého stříbra, podle své zručnosti modlářské zpodobeniny; všechny jsou dílem řemeslníků. Říkají o nich: Ti, kdo obětují, líbají telata! 3Proto budou jako ranní oblak a jako rosa, která brzy odchází, jako plevy odváté z humna, jako kouř z komína. 4Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě mě, mimo mě jiný zachránce není. 5Já jsem tě pásl v pustině, ve velmi vyprahlé zemi. 6Když jsem je pásl, nasytili se. Nasytili se a pozdvihlo se jejich srdce, proto na mě zapomněli. 7Stanu se pro ně lvem, budu číhat u cesty jako leopard. 8Napadnu je jako medvědice zbavená mláďat, rozervu jim hruď, sežeru je tam jako lvice, rozsápu je jako polní zvěř. 9Zničím tě, Izraeli, neboť kdo ti pomůže? 10Kde je tedy tvůj král, aby tě zachránil ve všech tvých městech? A kde jsou tví soudcové, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata? 11Dal jsem ti krále ve svém hněvu a vezmu ho ve svém rozhořčení. 12Efrajimova vina je svázána, jeho hřích je bezpečně uschován. 13Přijdou kvůli němu porodní bolesti, on je však nemoudrý syn, neboť v pravý čas nevejde do rodidel. 14Mám je vyplatit z moci podsvětí? Mám je vykoupit ze smrti? Smrti, kde je tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj osten? Soucit je ukryt před mým zrakem. 15Ačkoliv vzkvétá jako rákosí, přijde východní vítr, Hospodinův vítr zavane z pustiny; jeho pramen vyschne, vyprahne jeho zdroj; vyplení jeho poklady, všechny vzácné předměty.