Úterý po 16. neděli v mezidobí C – Ž 119, 17-32

¹⁷Prokazuj svému otroku dobro — budu žít a zachovávat tvé slovo. ¹⁸Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona. ¹⁹Jsem na zemi jen cizincem, neskrývej přede mnou své příkazy. ²⁰Mou duši stravuje touha po tvých nařízeních za každého času. ²¹Oboříš se na domýšlivce, na proklaté, kteří pobloudili od tvých příkazů. ²²Odval ode mě potupu a pohrdání, neboť střežím tvá svědectví. ²³I když zasednou knížata a budou mluvit proti mně, tvůj otrok bude přemýšlet o tvých ustanoveních. ²⁴I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci. ²⁵Do prachu je přitištěna má duše; obživ mě podle svého slova. ²⁶Vyprávěl jsem o svých cestách a tys mi odpověděl. Vyuč mě svým ustanovením. ²⁷Dej mi porozumět cestě svých přikázání; přemýšlím o tvých divech. ²⁸Má duše se rozplývá žalem; pozdvihni mě podle svého slova. ²⁹Odvrať ode mě cestu klamu; milostivě mě obdaruj svým zákonem. ³⁰Vyvolil jsem si cestu pravdy, stavím si před sebe tvá nařízení. ³¹Přilnul jsem ke tvým svědectvím, Hospodine, kéž nejsem zahanben. ³²Poběžím cestou tvých příkazů, neboť jsi rozšířil mé srdce.