Úterý po 11. neděli v mezidobí C – 2 Sa 19, 31-43

³¹Mefíbóšet králi řekl: Ať si vezme klidně všechno. Hlavně, že se můj pán a král vrátil v pokoji domů. ³²I Barzilaj Gileádský přišel z Rogelímu, přešel s králem přes Jordán, aby ho za Jordánem opustil. ³³Barzilaj byl velmi starý, bylo mu osmdesát let. On pečoval o krále za jeho dočasného pobytu v Machanajimu, protože byl velmi zámožný člověk. ³⁴Král řekl Barzilajovi: Pojď se mnou a budu o tebe pečovat u sebe v Jeruzalémě. ³⁵Barzilaj nato králi řekl: Jak dlouho budu živ, abych šel s králem do Jeruzaléma? ³⁶Je mi dnes osmdesát let. Což mohu rozeznat dobré od zlého? Může tvůj otrok vychutnat to, co jí, a to, co pije? Uslyší ještě hlas zpěváků a zpěvaček? Proč by měl tvůj otrok být ještě mému pánu a králi břemenem? ³⁷Jen kousek půjde tvůj otrok s králem za Jordán. Proč by se mi král měl odplatit takovou odměnou? ³⁸Dovol, ať se tvůj otrok vrátí, abych zemřel ve svém městě, kde je hrob mého otce a mé matky. Ale zde je tvůj otrok Kimhám. Ať jde s mým pánem a králem. Pro něj učiň, co je ti libo. ³⁹Král řekl: Ať jde Kimhám se mnou. Já pro něj udělám, co je ti libo. Učiním pro tebe všechno, co si ode mě přeješ. ⁴⁰Všechen lid přešel přes Jordán, i král přešel. Nato král Barzilaje políbil, požehnal mu a on se vrátil do svého domova. ⁴¹Král šel dál do Gilgálu a Kimhám šel s ním. I všechen lid judský doprovázel krále a také polovina lidu izraelského. ⁴²Vtom přišli ke králi všichni Izraelci a zeptali se krále: Proč tě naši bratři Judejci ukradli a převedli přes Jordán krále, jeho rodinu a s ním všechny Davidovy muže? ⁴³Všichni Judejci Izraelcům odpověděli: Vždyť král je náš příbuzný. Proč jste se kvůli tomu tak rozzlobili? Což jsme krále vyjedli? Nebo jsme si něco nepatřičně přivlastnili?