Úterý po 11. neděli v mezidobí B – Zj 21,22 – 22,5

²²Avšak svatyni jsem v něm neviděl, neboť jeho svatyní je Pán Bůh Všemohoucí a Beránek. ²³A to město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby mu svítily. Ozářila ho Boží sláva a jeho lampou je Beránek. ²⁴A národy budou chodit v jeho světle a králové země do něho přinášejí svou slávu. ²⁵Jeho brány nebudou nikdy ve dne uzavřeny, a noci tam už nebude. ²⁶A přinesou do něho slávu a čest národů. ²⁷A nevstoupí do něho nic nečistého ani ten, kdo činí ohavnost a lež, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života. ¹I ukázal mi řeku vody života, čirou jako křišťál, která vycházela z trůnu Božího a Beránkova. ²Uprostřed náměstí toho města, z obou stran řeky je strom života, nesoucí dvanáctero ovoce; každý měsíc vydává své ovoce a listí toho stromu slouží k léčení národů. ³Nic prokletého již nebude. V tom městě bude Boží a Beránkův trůn a jeho otroci mu budou sloužit ⁴a budou vidět jeho tvář a na jejich čelech bude jeho jméno. ⁵Noci již nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude osvěcovat a budou kralovat na věky věků.