Úterý po 1. neděli v době postní C – Ž 17

¹ Slyš, Hospodine, spravedlivou při, věnuj pozornost mému nářku. Naslouchej mé modlitbě, nepochází z klamných rtů. ²Kéž soud nade mnou vyjde přímo od tebe, tvé oči vidí přímost. ³Zkoumal jsi mé srdce, navštěvovals mě v noci, tříbils mě, nic jsi nenalezl. Mé záměry nepředcházejí má ústa. ⁴Co se týče lidských skutků, podle slova tvých rtů jsem se chránil cest lupičů. ⁵Mé kroky se držely ve tvých stezkách, mé nohy neuklouzly. ⁶Volám k tobě, Bože, protože mi odpovídáš. Nakloň ke mně své ucho, slyš mou řeč. ⁷Prokaž své milosrdenství, spasiteli těch, kdo před protivníky hledají útočiště ve tvé pravici. ⁸Chraň mě jako zřítelnici svého oka, ve stínu svých křídel mě skryj ⁹před ničemy, kteří mě ničí, před úhlavními nepřáteli, kteří mě obklopují. ¹⁰Zarostli tukem, jejich ústa mluví povýšeně. ¹¹Nyní mě už vystopovali, obklíčili mě, zkoumají, jak mě dostat na zem. ¹²Podobá se lvu, bažícímu po trhání kořisti, mladému lvu, jenž ve skrytu číhá. ¹³Povstaň, Hospodine, předejdi ho a sraz ho, svým mečem vysvoboď mou duši od ničemy ¹⁴a svou rukou, Hospodine, od lidí, od lidí tohoto věku, kteří mají podíl na životě. Ze své pokladnice jim plníš břicho — i jejich synové se nasytí a zbytek zanechají svým dětem. ¹⁵Já ale spatřím tvou tvář v spravedlnosti; až procitnu, budu nasycen tvým zjevem.