Středa po 6. neděli velikonoční A – J 16, 16-24

16„Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, protože odcházím k Otci.“ 17Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamená to, co nám říká: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘ a ‚Odcházím k Otci‘?“ 18Říkali: „Co znamená to, co říká. ‚Zanedlouho‘? Nevíme, co mluví.“ 19Ježíš poznal, že se ho na to chtěli ptát, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘? 20Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost. 21Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk. 22Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme. 23V té hodině se mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce v mém jménu, dá vám to. 24Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: