Středa po 4. neděli velikonoční C – J 10, 31-42

³¹Židé se opět chopili kamenů, aby jej ukamenovali. ³²Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od svého Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?“ ³³Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha.“ ³⁴Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně napsáno: ‚Já jsem řekl: Bohové jste‘? ³⁵Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, — a nemůže být zrušeno Písmo — ³⁶proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘? ³⁷Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi! ³⁸Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a dále poznávali, že Otec je ve mně a já v Otci.“ ³⁹Znovu se ho tedy chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou. ⁴⁰A odešel opět za Jordán, na místo, kde zpočátku křtil Jan, a zůstal tam. ⁴¹Mnozí přišli k němu a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, avšak všechno, co Jan o něm řekl, byla pravda.“ ⁴²A mnozí tam v něho uvěřili.