Středa po 4. neděli po Zjevení Páně B – Mk 5, 1-20

¹Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů. ²A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk s nečistým duchem, ³který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat, ⁴neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit. ⁵A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny. ⁶ Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu ⁷a silným hlasem zařval: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!“ ⁸Ježíš mu totiž říkal: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“ ⁹A tázal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Řekl mu: „Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho.“ ¹⁰A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje. ¹¹Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů. ¹²Všichni ti démoni ho poprosili: „Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.“ ¹³On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři. ¹⁴Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo. ¹⁵ Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl — toho, který měl Legii — a ulekli se. ¹⁶A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích. ¹⁷Začali ho prosit, aby odešel z jejich území. ¹⁸ Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním. ¹⁹Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.“ ²⁰On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.