Středa po 3. neděli po Zjevení Páně B – Př 8, 1-21
1Cožpak moudrost nevolá, rozumnost nepozvedá svůj hlas? 2Na vrchu výšin, podél cest, na křižovatce postává; 3u bran, při vstupu do města, u vchodu do bran křičí: 4Na vás, muži, volám, můj hlas zní k lidským synům. 5Prostoduší, získejte chytrost, hlupáci, dostaňte rozum. 6Slyšte, protože promluvím znamenité věci, mé rty vysloví, co je správné. 7Vždyť má ústa si opakují pravdu, ničemnost je ohavností pro mé rty. 8Všechny řeči mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic pokrouceného ani pokřiveného. 9Všechny jsou jasné pro toho, kdo je schopen rozumět, přímé pro ty, kdo nalézají poznání. 10Přijměte mé naučení, a ne stříbro, poznání je víc než pročištěné zlato. 11Vždyť moudrost je lepší nežli drahokamy, nic z toho, po čem toužíš, se jí nevyrovná. 12Já, moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám poznání a rozvahu. 13Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, zlou cestu a obojaká ústa, to nenávidím. 14Má je rada i úspěch, jsem rozumnost, má je síla. 15Skrze mě králové kralují a mocnáři ustanovují spravedlnost. 16Skrze mě vládnou vládcové i šlechtici, všichni spravedliví soudcové. 17Já miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou mě. 18U mne je bohatství i sláva, trvalý majetek i spravedlnost. 19Mé ovoce je lepší nežli zlato, byť seberyzejší, výnos ze mne je nad pročištěné stříbro. 20Chodím po cestě spravedlnosti a po stezkách práva, 21abych dala dědictví těm, kteří mě milují a naplnila jejich sklady.