Středa po 28. neděli v mezidobí C – Ž 102, 1-17

2Hospodine, slyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne mé volání o pomoc! 3V den mého soužení neskrývej přede mnou svou tvář, nakloň ke mně své ucho. V den, kdy volám, mi rychle odpověz! 4Mé dny minuly jako dým a mé kosti jsou rozpálené jak ohniště. 5Mé srdce je ubité a schne jako bylina, i svůj chléb jíst zapomínám; 6pro mé vzdychání přilnuly mi kosti k tělu. 7Podobám se stepnímu pelikánu, jsem jako sova z rozvalin. 8Nespím a jsem jako osamělý ptáček na střeše. 9Celý den mě mí nepřátelé tupí. Potřeštěnci při mně přísahají. 10Místo chleba jím popel, do svého nápoje přimíchávám slzy. 11To od tvého rozhořčení a hněvu. Zvedl jsi mě a odvrhl jsi mě. 12Mé dny jsou jako stín, který se prodlužuje, a já schnu jako bylina. 13Ale ty, Hospodine, zůstáváš navěky; jsi připomínán od pokolení do pokolení. 14Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem — vždyť nastal čas, aby ses nad ním smiloval; vždyť nadešla ta chvíle! 15Vždyť tví otroci si oblíbili jeho kameny; jímá je lítost nad jeho sutinami. 16Národy se budou bát Hospodinova jména a všichni králové země tvé slávy, 17až Hospodin zbuduje Sijón a ukáže se ve své slávě, 18 shlédne na modlitbu bezmocného, nepohrdne jejich modlitbami.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: