Středa po 28. neděli v mezidobí B – Jb 32, 1-22

1Nato již přestali ti tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý. 2Tu vzplanul hněv Elíhúa, syna Berakeela, Búzijce z čeledi Rámovy. Jeho hněv vzplanul proti Jóbovi, protože prohlásil sám sebe za spravedlivějšího, než je Bůh. 3Jeho hněv vzplanul i proti jeho třem přátelům, protože nenašli odpověď, a přesto Jóba prohlašovali vinným. 4Elíhú však se slovy k Jóbovi vyčkával, protože byli věkem starší než on. 5Když Elíhú viděl, že v ústech těch tří mužů není odpověď, jeho hněv vzplanul. 6Tu Búzijec Elíhú, syn Berakeelův, odpověděl. Řekl: Věkem jsem mladý, zatímco vy jste kmeti. Proto jsem se ostýchal a bál jsem se sdílet s vámi své poznání. 7Říkal jsem si: Ať promluví dny, hojná léta oznámí moudrost. 8Avšak je to duch v smrtelném člověku, dech Všemohoucího, který jim dává porozumět. 9Nikoli velcí zmoudří, aniž starci porozumí právu. 10Proto pravím: Poslouchej mě, ano, i já sdělím své poznání. 11Hle, čekal jsem na vaše slova, naslouchal jsem vašim rozumným řečem, dokud neprověříte ty výroky. 12Pozorně jsem vás sledoval, avšak hle, Jób nemá, kdo by ho usvědčil, kdo z vás by odpověděl na jeho řeči. 13Jenom neříkejte: Nalezli jsme moudrost: jej odvane Bůh, ne člověk. 14Jób své výroky nezaměřil proti mně a  mu nebudu odpovídat vašimi řečmi. 15Zděsili se, už neodpovídají, došla jim slova. 16Budu tedy předpokládat, že nepromluví, protože přestali a už neodpovídají. 17I já odpovím svým dílem, ano, i já sdělím své poznání. 18Neboť jsem plný výroků, duch mě svírá v mém nitru. 19Hle, mé nitro je jako víno, které není otevřeno, praskne jako nové měchy. 20Promluvím a uleví se mi; otevřu rty a odpovím. 21Nikomu jistě nebudu nadržovat a nebudu lichotit člověku. 22Vždyť ani neumím lichotit. Jak snadno by mě můj Tvůrce odstranil.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: