Středa po 22. neděli v mezidobí C – Ž 58
2Bohové, opravdu vyhlašujete spravedlnost? Synové lidští, soudíte upřímně? 3Kdepak! Jednáte v zemi podle svého zvráceného srdce; činíte cestu násilí svých rukou. 4Ničemové se odcizili již z matčina lůna; bloudili od početí a mluvili lež. 5Jejich jed je jako jed hada, jsou jako hluchá zmije, jež si zacpává uši, 6která neuslyší hlas zaříkávače, zaklínače zkušeného v zaklínání. 7Bože, vylámej jim zuby v ústech! Vyraz tesáky těch mladých lvů, Hospodine! 8Ať se rozplynou jako voda, která se ztrácí. Napnou-li luk, ať mají šípy tupé! 9Kéž se odplazí jako slizký hlemýžď; jako potracený plod ženy kéž neuzří slunce. 10Dříve než pochopí, že jejich trny jsou jako živý bodlák, kéž jsou odváti jakoby rozlícením. 11Spravedlivý se bude radovat, neboť uzří pomstu; umyje si nohy v krvi ničemů. 12Člověk řekne: Ano, spravedlivý má ovoce. Ano, existuje Bůh, který soudí na zemi.