Středa po 2. neděli v době postní C – Ž 105, 1-15.(16-41).42

¹Vzdávejte chválu Hospodinu! Vzývejte jeho jméno! Oznamujte mezi národy jeho činy! ²Zpívejte mu, opěvujte ho, přemýšlejte o všech jeho divech! ³Chlubte se jeho svatým jménem! Ať se raduje srdce těch, kdo hledají Hospodina! ⁴Hledejte Hospodina a jeho sílu! Ustavičně vyhledávejte jeho tvář! ⁵Pamatujte na divy, které vykonal, na jeho znamení, na rozsudky jeho úst, ⁶vy, símě Abrahama, jeho otroka, synové Jákobovi, jeho vyvolení. ⁷On je Hospodin, náš Bůh. Jeho soudy jsou nad celou zemí. ⁸Navěky pamatuje na svou smlouvu, na slovo, které přikázal tisíci pokolení. ⁹Uzavřel ji s Abrahamem a odpřisáhl ji Izákovi. ¹⁰Potvrdil ji Jákobovi jako ustanovení, Izraeli jakožto věčnou smlouvu. ¹¹Řekl: Tobě dám kenaanskou zemi, váš dědičný úděl! ¹²Byla vás jen hrstka, nevelký počet, a pobývali jste v ní jako cizinci. ¹³Putovali od národa k národu, od jednoho království k jinému lidu. ¹⁴Nedovolil, aby je někdo utlačoval, káral kvůli nim i krále. ¹⁵Nesahejte na mé pomazané, mým prorokům neubližujte! ¹⁶Přivolal na zemi hlad, zlomil každou hůl chleba. ¹⁷Poslal před nimi muže prodaného do otroctví — Josefa. ¹⁸Sevřeli mu nohy do okovů, na jeho duši dolehlo železo, ¹⁹až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo — řeč Hospodinova ho protříbila. ²⁰Král poslal a uvolnil ho; vládce národů ho rozvázal. ²¹Učinil ho pánem svého domu a vládcem všeho svého majetku. ²²Aby připoutal svá knížata ke své duši a aby starcům dal moudrost. ²³I přišel Izrael do Egypta a Jákob se stal hostem v zemi Chámově. ²⁴Svůj lid učinil velmi plodným a učinil jej silnějším, než byli jeho protivníci. ²⁵Těm změnil srdce, takže jeho lid nenáviděli a jednali s jeho otroky lstivě. ²⁶Poslal Mojžíše, svého otroka, a Árona, kterého si vyvolil. ²⁷Předložili jim záležitosti jeho znamení a divů v Chámově zemi. ²⁸Seslal temnotu, způsobil tmu, a nemohli odporovat jeho slovu. ²⁹Jejich vody proměnil v krev a jejich ryby nechal uhynout. ³⁰Země se zahemžila žábami — i v jejich královských komnatách. ³¹Přikázal a na celé jejich území se přihnali mouchy a komáři. ³²Z jejich dešťů učinil krupobití a blesky po celé jejich zemi. ³³Potloukl jejich révu i fíkovníky a polámal stromy na jejich území. ³⁴Přikázal a přitáhly kobylky jelek, kobylky arbe bezpočtu. ³⁵Sežraly veškerou zeleň v jejich zemi, sežraly plody půdy. ³⁶Pobil v jejich zemi vše prvorozené — prvotinu veškeré jejich síly. ³⁷Své však vyvedl se stříbrem a zlatem a nikdo z jeho kmenů nebyl vyčerpaný. ³⁸Egypt se radoval, když odcházeli, protože na ně padla hrůza z nich. ³⁹Rozprostíral oblak jako oponu — a v noci oheň, aby jim svítil. ⁴⁰Žádali a přivedl jim křepelky; sytil je nebeským chlebem. ⁴¹Otevřel skálu a vytryskla voda, jak řeka tekla vyprahlou zemí. ⁴²On totiž pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého otroka.