Středa po 17. neděli v mezidobí C – Oz 6,11 – 7,16

11I pro tebe, Judo, je připravena žeň! Když měním úděl svého lidu, 1když uzdravuji Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří. Neboť podvádějí, zloděj proniká do domu, na ulici vtrhla loupežná horda. 2Nemyslí na to, že pamatuji na všechno jejich zlo. Nyní je jejich činy obklopují, jsou přede mnou. 3Svým zlem dělá radost králi a svými podvody knížatům. 4Všichni jsou cizoložníci; jsou jako rozpálená pec, kterou pekař přestane rozdmýchávat od zadělání těsta až do jeho vykynutí. 5V den našeho krále onemocněla knížata rozpálená vínem. Bude vztahovat svou ruku s posměvači. 6Vždyť jejich srdce jsou podpálena lstí jako pec, jejich hněv spí celou noc, ráno plane jako plápolající oheň. 7Všichni jsou rozpáleni jako pec, požírají své soudce. Všichni jejich králové padli, nikdo z nich ke mně nevolá. 8Efrajim se mísí mezi národy, Efrajim se stal neobráceným chlebem. 9Cizinci pohlcují jeho sílu, a on to neví, vplížily se mu také šediny, a on to neví. 10Pýcha Izraele svědčí proti němu, ale neobracejí se k Hospodinu, svému Bohu, ani po tom všem ho nehledají. 11Efrajim je jako holubice, nezkušená a bez rozumu. Volají po Egyptu, chodí do Asýrie. 12Když půjdou, rozprostřu nad nimi svou síť, svrhnu je jako nebeské ptactvo, napravím je, jak bylo oznámeno jejich shromáždění. 13Běda jim, že ode mě uletěli! Zkáza na ně, že se proti mně vzbouřili! Já jsem je chtěl vykoupit, ale oni proti mně mluvili lži. 14Nevolali ke mně o pomoc ve svém srdci, ale naříkali na svých ložích. Zasazují si rány kvůli obilí a novému vínu a odvracejí se ode mě. 15Já jsem je napravoval a posiloval jejich paže, oni však proti mně vymýšlejí zlo. 16Obracejí se, ale ne ke mně, jsou jako záludný luk. Jejich knížata padnou mečem pro svůj hněvivý jazyk. To jim bude v egyptské zemi ku posměchu.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: