Středa po 16. neděli v mezidobí A – Ž 139, 13-18

13Vždyť tys utvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky. 14Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen — vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné — má duše to velmi dobře ví. 15Před tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země. 16Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny — utvářely se, nebyl ani jeden z nich. 17A jak vzácné jsou pro mě tvé úmysly, Bože! Jak mnoho jich je! 18Kdybych je chtěl spočítat, je jich víc než písku! Procitnu a již jsem s tebou.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: