Středa po 14. neděli v mezidobí A – J 13, 1-17

¹Před velikonočním svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce. ²Během večeře, když již Ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal, ³Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, ⁴ vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se. ⁵Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán. ⁶ Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ ⁷Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nevíš, potom však to poznáš.“ ⁸Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.“ ⁹Šimon Petr mu řekl: „Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!“ ¹⁰Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“ ¹¹Věděl totiž, kdo ho vydává. Proto řekl: ‚Ne všichni jste čistí.‘ ¹²Když jim umyl nohy a vzal si své šaty, opět zaujal místo u stolu a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil? ¹³Vy mne nazýváte Učitelem a Pánem a dobře pravíte; jsem jím. ¹⁴Jestliže tedy já, Pán a Učitel, jsem vám umyl nohy, i vy si máte navzájem umývat nohy. ¹⁵Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já učinil vám. ¹⁶Amen, amen, pravím vám, otrok není větší než jeho pán, ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal. ¹⁷Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budete-li to činit.