Středa po 13. neděli v mezidobí B – Mk 9, 14-29

14A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou. 15A hned všichni v zástupu, jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho. 16I zeptal se jich: „O čem se s nimi přete?“ 17A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha. 18Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a strne. Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli.“ 19On jim na to říká: „Ach, pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.“ 20I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst. 21Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu to stává?“ On řekl: „Od dětství. 22Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.“ 23Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“ 24Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: „Věřím, pomáhej mé nevíře!“ 25 Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: „ Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!“ 26Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. 27Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal. 28 Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho v soukromí ptali: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ 29Řekl jim: „Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě a půstu.“

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: