Středa po 1. neděli adventní A – Mt 24, 23-35

²³Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.   ²⁴Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou ukazovat veliká znamení a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.   ²⁵Hle, všechno jsem vám řekl předem.   ²⁶Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech ‘, nevěřte!   ²⁷Neboť jako když blesk vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.   ²⁸Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“   ²⁹„Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se zatřesou.   ³⁰Potom se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny země. A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou.   ³¹A pošle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“   ³²„Od fíkovníku se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.   ³³Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, že je to blízko, přede dveřmi.   ³⁴Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane.   ³⁵Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“