Sobota před 31. nedělí v mezidobí A – Joz 2, 15-24

¹⁵Potom je nechala sestoupit (po provaze) z okna, (protože její dům byl v hradební zdi. Bydlela na hradbách.) ¹⁶A řekla jim: (Na to pohoří) jděte, ať na vás nenarazí pronásledovatelé. Ukryjete se tam na tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátí, a potom půjdete svou cestou. ¹⁷Muži jí řekli: Budeme zproštěni této tvé přísahy, kterou jsi nás zapřisáhla, za této podmínky: ¹⁸Hle, přicházíme do země. Přivážeš provázek z těchto karmínových šňůr do okna, z něhož jsi nás nechala sestoupit, a shromáždíš svého otce, matku, bratry a celý dům svého otce k sobě do domu. ¹⁹(A krev každého, kdo vyjde ze dveří tvého domu na ulici, spočine na jeho hlavě a my budeme nevinní, ale krev každého, kdo bude s tebou v domě, spočine na naší hlavě,) jestliže na něho dopadne něčí ruka. ²⁰Jestliže však vyzradíš tuto naši úmluvu, budeme zproštěni tvé přísahy, jíž jsi nás zapřisáhla. ²¹Nato řekla: Tak to bude, podle vašich slov. Propustila je a oni šli. Potom přivázala do okna karmínový provázek. ²²Tak šli, až došli na to pohoří a zůstali tam tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili. Ačkoliv pronásledovatelé (prohledali celou cestu,) nikoho nenašli. ²³Pak se oba muži vrátili. Sestoupili z pohoří, přebrodili se, přišli k Jozuovi, synu Núnovu, a vyprávěli mu o všem, co je potkalo. ²⁴A řekli Jozuovi: Hospodin vydal do naší ruky celou zemi a také všichni obyvatelé té země z nás (propadli malomyslnosti.)