Sobota před 3. nedělí adventní C – L 1, 57-66

⁵⁷Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna. ⁵⁸Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní. ⁵⁹I stalo se, že osmého dne přišli chlapce obřezat a chtěli ho nazvat podle jména jeho otce Zachariáš. ⁶⁰A jeho matka odpověděla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan.“ ⁶¹Řekli jí: „Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak jmenuje.“ ⁶² Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno. ⁶³Požádal o tabulku a napsal: ‚Jeho jméno je Jan.‘ A všichni se podivili. ⁶⁴Ihned se otevřela jeho ústa a jeho jazyk se uvolnil a on mluvil a dobrořečil Bohu. ⁶⁵Na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl strach a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těchto událostech. ⁶⁶A všichni, kteří to uslyšeli, si to uložili ve svém srdci a říkali: „Co z toho dítěte bude?“ A Pánova ruka byla s ním.