Sobota před 3. nedělí adventní B – Mt 21, 28-32

²¹Ježíš řek učedníkůml: „Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nezapochybujete-li, učiníte nejen to, co jsem učinil s fíkovníkem, ale kdybyste i této hoře řekli: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘, stane se to. ²²A všechno, oč byste v modlitbě požádali, budete-li věřit, dostanete.“ ²³ Když přišel do chrámu a vyučoval, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: „V jaké pravomoci činíš tyto věci? Kdo ti dal tuto pravomoc?“ ²⁴Ježíš jim odpověděl: „I já se vás zeptám na jednu věc. Jestliže mi to řeknete, i já vám povím, v jaké pravomoci tyto věci činím. ²⁵Odkud byl křest Janův? Z nebe, či z lidí?“ Oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, řekne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ ²⁶Řekneme-li však ‚z lidí‘, obáváme se zástupu, neboť všichni mají Jana za proroka.“ ²⁷Odpověděli Ježíšovi: „Nevíme.“ A on jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.“ ²⁸„Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘ ²⁹On odpověděl: ‚Nechci.‘ Ale potom toho litoval a šel. ³⁰Přistoupil k druhému a řekl totéž. On odpověděl: ‚Ano, pane‘, ale nešel. ³¹Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ Řekli: „Ten první.“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. ³²Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili. A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili.