Sobota před 29. nedělí v mezidobí C – Jr 31, 15-26

⁵Toto praví Hospodin: Slyš! V Rámě je slyšet bědování a hořký pláč. Ráchel oplakává své syny. Nechce se dát potěšit kvůli svým synům, protože už nejsou. ¹⁶Toto praví Hospodin: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz, protože je mzda za tvou práci, je Hospodinův výrok: Navrátí se z nepřátelské země. ¹⁷Je naděje pro tvoji budoucnost, je Hospodinův výrok; synové se navrátí zpět na své území. ¹⁸Zřetelně jsem slyšel, jak nad sebou Efrajim naříká: Káral jsi mě a dal jsem se pokárat jako nezkrocené tele. Přiveď mě zpět a navrátím se, protože ty, Hospodine, jsi můj Bůh. ¹⁹Po svém navrácení toho lituji, potom, co jsem dosáhl poznání, se biju v prsa. Stydím se a jsem zahanben, protože nosím potupu svého mládí. ²⁰Je Efrajim mým drahým synem? Je dítětem, v němž mám potěšení? Vždyť pokaždé, když proti němu mluvím, na něj stále pamatuji. Proto je mé nitro kvůli němu rozrušeno; jistě se nad ním slituji, je Hospodinův výrok. ²¹Postav si patníky, udělej si ukazatele a zamysli se nad silnicí, nad cestou, po které jsi chodila. Navrať se, panno izraelská, navrať se do těchto svých měst. ²²Dokdy se budeš toulat sem a tam, odpadlá dcero? Vždyť Hospodin stvořil na zemi novou věc: Žena bude kroužit kolem muže. ²³Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Až změním jejich úděl, znovu budou v judské zemi a v jejích městech říkat tato slova: Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatá. ²⁴V Judsku i ve všech jeho městech budou bydlet pospolu zemědělci i ti, kdo putují se stádem. ²⁵Vždyť napojím vyčerpanou duši a každou ochablou duši naplním. ²⁶Nato jsem se probudil a rozhlédl; můj spánek mi byl příjemný.