Sobota před 24. nedělí v mezidobí C – J 10, 11-21
11Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce. 12Námezdník, který není pastýř a ovce nejsou jeho vlastní, opouští ovce a utíká, když vidí, že přichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání. 13Námezdník utíká, protože je námezdník a na ovcích mu nezáleží. 14Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, 15jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce. 16Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. 17Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal. 18Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.“ 19Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce. 20Mnozí z nich říkali: „Má démona a blázní. Proč ho posloucháte?“ 21Jiní říkali: „Toto nejsou slova démonizovaného. Může snad démon otevřít oči slepým?“