Sobota před 22. nedělí v mezidobí C – Jr 2, 1-3.14-22

¹Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: ²Jdi a volej k Jeruzalému: Toto praví Hospodin: Pamatuji na tebe, na oddanost tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, kdy jsi za mnou chodila pustinou, zemí neosetou. ³Izrael je svatý Hospodinu, prvotina jeho úrody — všichni, kdo jej sžírají, se proviňují; přijde na ně zlo, je Hospodinův výrok. ¹⁴Je snad Izrael otrokem? Nebo snad doma zrozeným otrokem? Proč se stal kořistí? ¹⁵Řvou nad ním mladí lvi, pozvedají svůj hlas. Učinili jeho zemi hroznou pustinou, jeho města jsou vypálena a bez obyvatel. ¹⁶Také synové Memfidy a Tachpanchésu se ti budou pást na temeni hlavy. ¹⁷Zdali sis to nezpůsobila tím, že jsi opustila Hospodina, svého Boha, tehdy, kdy tě vodil po cestě? ¹⁸A teď? K čemu je ti cesta do Egypta? Abys pila vodu z Šíchoru? A k čemu je ti cesta do Asýrie? Abys pila vodu z řeky Eufratu? ¹⁹Bude tě vychovávat tvé vlastní zlo a budou tě kárat tvá odvrácení. Jen poznej a viz, že je zlé a trpké, když opouštíš Hospodina, svého Boha, a není v tobě bázeň přede mnou, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů. ²⁰Neboť již dávno jsem zlomil tvé jho, zpřetrhal jsem tvá pouta, a ty jsi řekla: Nebudu hřešit. A přece na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným stromem roztahuješ nohy a smilníš. ²¹Já jsem tě zasadil jako vybranou révu, zcela spolehlivé símě. Jak to, že ses mi změnila v podřadné cizí víno? ²²I když se umyješ sodou a naděláš si spoustu louhu, poskvrna tvé viny přede mnou zůstává, je výrok Panovníka Hospodina.