Sobota před 20. nedělí v mezidobí B – 1 Kr 2, 1-11

¹Když se přiblížily dny, kdy měl David zemřít, vydal svému synu Šalomounovi příkaz: ²Já jdu cestou všeho pozemského. Posilni se a vzmuž se. ³Zachovávej řád Hospodina, svého Boha, choď po jeho cestách a zachovávej jeho ustanovení, příkazy, nařízení a svědectví, jak je napsáno v Mojžíšově zákoně, abys měl úspěch ve všem, co budeš dělat a kamkoliv se obrátíš, ⁴a aby Hospodin naplnil své slovo, které ke mně promluvil: Jestliže budou tvoji synové dbát na svou cestu a chodit přede mnou věrně, celým svým srdcem a celou svou duší, nebude ti vyhlazen muž z izraelského trůnu. ⁵Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelské armády, Abnérovi, synu Nérovu, a Amasovi, synu Jeterovu: Zabil je a prolil válečnou krev v míru a vložil válečnou krev na pás na svých bedrech a na boty na svých nohách. ⁶Učiň podle své moudrosti a nenech sestoupit jeho šediny v pokoji do podsvětí. ⁷Prokaž milosrdenství synům Barzilaje Gileádského, ať jsou mezi těmi, kdo jedí u tvého stolu, protože tak mi byli nablízku, když jsem utíkal před tvým bratrem Abšalómem. ⁸Hle, je u tebe Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu. Ten mě proklínal hroznou kletbou v den, kdy jsem šel do Machanajimu. Pak mi vyšel vstříc k Jordánu a přísahal jsem mu při Hospodinu: Neusmrtím tě mečem. ⁹Nyní však ho nenech bez trestu. Vždyť jsi moudrý muž a víš, co mu máš udělat: Nech sestoupit jeho šediny do podsvětí v krvi. ¹⁰David pak ulehl se svými otci a byl pohřben v Městě Davidově. ¹¹Doba, po kterou David kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let.