Sobota před 15. nedělí v mezidobí B – L 1, 57-80

⁵⁷Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna. ⁵⁸Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní. ⁵⁹I stalo se, že osmého dne přišli chlapce obřezat a chtěli ho nazvat podle jména jeho otce Zachariáš. ⁶⁰A jeho matka odpověděla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan.“ ⁶¹Řekli jí: „Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak jmenuje.“ ⁶² Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno. ⁶³Požádal o tabulku a napsal: ‚Jeho jméno je Jan.‘ A všichni se podivili. ⁶⁴Ihned se otevřela jeho ústa a jeho jazyk se uvolnil a on mluvil a dobrořečil Bohu. ⁶⁵Na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl strach a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těchto událostech. ⁶⁶A všichni, kteří to uslyšeli, si to uložili ve svém srdci a říkali: „Co z toho dítěte bude?“ A Pánova ruka byla s ním. ⁶⁷A jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem Svatým a prorocky promluvil: ⁶⁸„Požehnaný Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid ⁶⁹a vzbudil nám roh záchrany v domě Davida, svého služebníka, ⁷⁰jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna, ⁷¹zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, ⁷² aby prokázal milosrdenství našim otcům a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, ⁷³na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahamovi, že nám dá, ⁷⁴ abychom vysvobozeni z rukou našich nepřátel mu beze strachu sloužili ⁷⁵ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny své dny. ⁷⁶A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty, ⁷⁷aby dal jeho lidu poznání záchrany v odpuštění jejich hříchů, ⁷⁸pro milosrdný soucit našeho Boha, v němž nás navštíví Úsvit z výsosti, ⁷⁹ aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje.“ ⁸⁰Chlapec rostl a sílil na duchu a pobýval na pustých místech až do dne, kdy otevřeně vystoupil před Izrael.