Sobota před 14. nedělí v mezidobí B – 2 Sa 3, 31-38

³¹David řekl Jóabovi a všemu lidu, který byl s ním: Roztrhněte svá roucha, přepásejte se pytlovinou a bědujte v průvodu před Abnérem. Král David šel za márami. ³²Tak pohřbili Abnéra v Chebrónu. Král pozvedl svůj hlas a plakal u Abnérova hrobu, a také všechen lid plakal. ³³Král zazpíval nad Abnérem žalozpěv: Což měl Abnér zemřít, jako umírá blázen? ³⁴Tvé ruce nebyly spoutány, tvé nohy nebyly dány do bronzových okovů; padl jsi, jako člověk padá rukou bídáků. A všechen lid nad ním dále plakal. ³⁵Všechen lid se snažil přimět Davida, aby během dne pojedl chléb, ale David přísahal: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, jestliže před západem slunce okusím chléb či cokoliv jiného. ³⁶Všechen lid to zpozoroval a líbilo se mu to. Všechno, co král dělal, se všemu lidu líbilo. ³⁷Onoho dne všechen lid a celý Izrael poznal, že od krále nevzešel úmysl usmrtit Abnéra, syna Nérova. ³⁸Král řekl svým otrokům: Což nevíte, že dnes padl v Izraeli velitel, a to velký?