Sobota před 13. nedělí v mezidobí C – Ž 77, 1-2.11-20

²Můj hlas zní k Bohu, úpěnlivě volám, můj hlas zní k Bohu, on mi bude naslouchat! ¹¹Řekl jsem tedy: Mou bolestí je, že se změnila pravice Nejvyššího. ¹²Připomínám si Hospodinovy činy, ano, vzpomínám na tvé divy v dávnověku. ¹³Rozjímám o všech tvých skutcích a přemýšlím o tvých činech. ¹⁴Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako tento Bůh? ¹⁵Ty jsi Bůh, který koná divy. Dal jsi národům poznat svou moc. ¹⁶Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží — syny Jákobovy a Josefovy. Sela. ¹⁷Spatřily tě vody, Bože, spatřily tě vody, rozvířily se, ba rozzuřily se hlubiny. ¹⁸Voda se lila z mračen, z oblaků hřmělo, i tvé šípy se rozlétly. ¹⁹Vřava tvého hromobití, víření, blesky osvítily celý svět, země se chvěla a třásla. ²⁰Tvá cesta vedla mořem, tvá stezka množstvím vod, ale tvé stopy nebyly znát.