Pondělí po Křtu Páně A – Ž 89, 5-37

⁵Navěky upevním tvé potomstvo, zbuduji z pokolení do pokolení tvůj trůn. Sela.   ⁶Nebesa vzdávají chválu za tvé divy, Hospodine, i za tvou věrnost v shromáždění svatých.   ⁷Vždyť kdo v oblacích je roven Hospodinu? Kdo je podoben Hospodinu mezi Božími syny?   ⁸Bůh je strašný v společenství svatých, veliký a hrozný mezi všemi kolem sebe.   ⁹Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi mocný, Hospodine, a tvá věrnost tě obklopuje.   ¹⁰Ty panuješ nad majestátným mořem; když se pozvedají jeho vlny, ty je utišuješ.   ¹¹Ty jsi srazil obludu jako raněného, svou mocnou paží jsi rozptýlil své nepřátele.   ¹²Tvá jsou nebesa, tvá je i země, ty jsi založil svět i vše, co ho naplňuje.   ¹³Ty jsi stvořil sever i jih; Tábor i Chermón jásají ve tvém jménu.   ¹⁴Tvá paže je udatná, tvá ruka je silná, tvá pravice je vyvýšená.   ¹⁵Spravedlnost a právo jsou základ tvého trůnu; milosrdenství a věrnost kráčejí před tebou.   ¹⁶Blahoslavený je lid, který zná radostný křik, Hospodine, ti budou chodit ve světle tvé tváře.   ¹⁷Ve tvém jménu jásají každý den, pozvedají se ve tvé spravedlnosti.   ¹⁸Vždyť tys nádhera jejich síly, díky tvé přízni se zvedá náš roh.   ¹⁹Neboť naším štítem je Hospodin a naším králem Svatý Izraele.   ²⁰Jednou jsi ve vidění promluvil ke svým věrným. Řekl jsi: Oděl jsem hrdinu pomocí, vyvýšil jsem vybraného z lidu.   ²¹Nalezl jsem Davida, svého otroka, pomazal jsem ho svým svatým olejem.   ²²Stále s ním bude má ruka, ano, má paže jej upevní.   ²³Nepřítel na něj nevyzraje, bídák ho nepokoří.   ²⁴Potřu před ním jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.   ²⁵Bude s ním má věrnost i mé milosrdenství, v mém jménu se pozvedne jeho roh.   ²⁶Jeho ruku položím na moře, jeho pravici na řeky.   ²⁷On ke mně bude volat: Tys můj otec, můj Bože, tys skála mé spásy!   ²⁸A já ho ustanovím prvorozeným, nejvyšším z králů země.   ²⁹Navěky mu zachovám své milosrdenství, má smlouva s ním bude trvalá.   ³⁰Ustanovím natrvalo jeho potomstvo a jeho trůn po všechny dny nebes.   ³¹Pokud jeho potomci opustí můj zákon a nebudou žít podle mých nařízení,   ³²jestliže má ustanovení znesvětí a nebudou zachovávat mé příkazy,   ³³navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenost ranami,   ³⁴ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost.   ³⁵Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů.   ³⁶Jednou jsem přísahal při své svatosti. Což bych lhal Davidovi?   ³⁷Jeho potomstvo tu bude navěky a jeho trůn bude přede mnou jako slunce.