Pondělí po 9. neděli v mezidobí B – Ř 9, 19-29

¹⁹ Řekneš mi tedy: ‚Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?‘ ²⁰ Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: ‚Proč jsi mě udělal takto?‘ ²¹ Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě?²² Což nechtěl Bůh ukázat svůj hněv a uvést ve známost svou moc, a proto s velikou trpělivostí snášel nádoby hněvu připravené k záhubě? ²³ A také proto, aby oznámil bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil k slávě,²⁴ totiž na nás, které také povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů? ²⁵ Jak praví u Ozeáše: ‚Lid, který není můj, nazvu svým lidem, a tu, která nebyla milována, nazvu milovanou,‘ ²⁶ ‚a stane se, že na místě, kde jim bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.‘ ²⁷ Izaiáš však volá nad Izraelem: ‚Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen ostatek bude zachráněn,²⁸ neboť úplně a rychle vykoná Pán své slovo na zemi.‘ ²⁹ A jak to Izaiáš předpověděl: ‚Kdyby nám Pán Sabaoth nezanechal símě, byli bychom jako Sodoma, Gomoře bychom byli podobni.‘