Pondělí po 6. neděli v době postní A – Iz 42, 1-9

¹Hle, můj otrok, kterého budu (pevně držet,) můj vyvolený, jehož si má duše oblíbila. Vložil jsem na něj svého Ducha, a přinese právo národům. ²Nebude křičet ani se pozdvihovat ani nebude venku slyšet jeho hlas. ³Nalomenou třtinu nezlomí a hasnoucí knot neuhasí, (bude vynášet pravdivý soud.) ⁴Nezemdlí ani se nenalomí, dokud neustanoví v zemi právo. I ostrovy budou očekávat na jeho zákon. ⁵Toto praví Bůh, Hospodin, jenž stvořil nebesa a roztahuje je, rozprostírá zemi i to, co na ní vzchází, který dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí: ⁶Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopím tě za ruku. (Budu tě opatrovat) a dám tě za smlouvu lidu a za světlo národů, ⁷abys otevřel oči slepé a vyvedl z vězení vězně — (z žaláře ty, kdo pobývají v temnotě.) ⁸Já jsem Hospodin, to je mé jméno, a svou slávu jinému nedám, ani svou chválu modlám. ⁹Ty první věci — hle — přišly. A nové oznamuji: Dříve než budou vzcházet, ohlásím je vám.