Pondělí po 6. neděli po Zjevení Páně C – 1 K 15, 20-34

²⁰ Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli. ²¹ Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.²² Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. ²³ Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi, ²⁴ potom bude konec, až Kristus odevzdá království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc. ²⁵ Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. ²⁶ Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt. ²⁷ Neboť ‚všechno podřídil pod jeho nohy.‘ Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil. ²⁸ A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.²⁹ Co potom budou dělat ti, kteří se dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč se za ně dávají křtít?³⁰ A proč i my se v každou hodinu vydáváme do nebezpečí? ³¹ Denně umírám — jakože [vy, bratři,] jste moje chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu.³² Jestliže, (po lidsku řečeno), jsem v Efesu bojoval s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.‘ ³³ Neklamte se: ‚Špatné řeči ničí dobré mravy.‘ ³⁴ Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Vždyť někteří z vás nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení.