Pondělí po 5. neděli velikonoční B – Iz 5, 1-7

¹Nuže, budu zpívat svému milému píseň mého milého o jeho vinici: Můj milý měl vinici na úrodném vrchu. ²Zkypřil ji, vybral z ní kamení, vysadil ji vybranou révou; vystavěl uprostřed ní věž a také v ní vytesal lis. Očekával, že vydá hrozny, ale vydala páchnoucí bobule. ³A teď, obyvatelé Jeruzaléma a muži judští, jen suďte mezi mnou a mou vinicí. ⁴Co ještě se mělo udělat pro mou vinici, co jsem v ní neudělal? Proč, když jsem očekával, že vydá hrozny, vydala páchnoucí bobule? ⁵A teď vám chci oznámit, co učiním se svou vinicí: Odstraním její plot a přijde vniveč, zbořím její zeď a bude k pošlapání. ⁶Určil jsem ji ke zkáze: Nebude prořezávána ani pleta a vyroste na ní trní a bodláčí; oblakům přikáži, aby na ni nesesílaly déšť. ⁷Vždyť vinicí Hospodina zástupů je dům izraelský a muži judští jsou sadbou jeho potěšení. Čekal na právo, a hle — bezpráví, na spravedlnost, a hle — křik.