Pondělí po 32. neděli v mezidobí A – Joz 24, 25-33

²⁵Jozue v onen den uzavřel s lidem smlouvu a předložil mu v Šekemu ustanovení a právní nařízení. ²⁶Jozue pak zapsal tato slova do knihy Božího zákona, vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který stojí v Hospodinově svatyni. ²⁷Nato Jozue řekl všemu lidu: Hle, tento kámen bude mezi námi na svědectví, protože on slyšel všechny řeči, které s námi Hospodin mluvil. Bude mezi vámi na svědectví, ať nelžete proti svému Bohu. ²⁸Potom Jozue lid propustil, každého k jeho dědictví. ²⁹I stalo se po těchto událostech, že Jozue, syn Núnův, otrok Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let. ³⁰A pohřbili ho na území jeho dědictví v Timnat-serachu, který je v efrajimském pohoří severně od hory Gaaše. ³¹Izrael sloužil Hospodinu po všechny Jozuovy dny a po všechny dny starších, kteří Jozua přežili a kteří znali celé Hospodinovo dílo, jež vykonal pro Izrael. ³²Josefovy kosti, které vynesli synové Izraele z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Chamóra, otce Šekemova, za sto kesít, a dostaly se synům Josefovým do dědictví. ³³Zemřel i Eleazar, syn Áronův, a pohřbili jej na návrší jeho syna Pinchasa, které mu bylo dáno v efrajimském pohoří.