Pondělí po 3. neděli velikonoční C – Sk 9, 19b-31

(Saul) byl několik dní s učedníky v Damašku ²⁰a hned v synagogách hlásal Ježíše, že on je Syn Boží. ²¹Všichni, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: „Není to ten, který ničil v Jeruzalémě ty, kteří vzývají toto jméno? I sem přišel jen proto, aby je spoutané odvedl k velekněžím!“ ²²Ale Saul působil stále mocněji a svými důkazy, že tento Ježíš je Mesiáš, pobuřoval Židy, kteří bydleli v Damašku. ²³Když to trvalo už dost dlouho, rozhodli se Židé, že ho zabijí. ²⁴Saul se však o jejich úkladech dověděl. Ve dne v noci pečlivě hlídali i brány, aby ho mohli zabít. ²⁵Učedníci ho však v noci vzali, vysadili ho otvorem ve zdi a spustili v koši dolů. ²⁶Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedníkem. ²⁷Barnabáš se ho ujal, přivedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak na cestě uviděl Pána a že k němu mluvil a jak v Damašku otevřeně mluvil v Ježíšově jménu. ²⁸A byl s nimi, volně chodil po Jeruzalémě a otevřeně mluvil v Pánově jménu. ²⁹Mluvil také s Helénisty a přel se s nimi, ale oni se ho pokoušeli zabít. ³⁰Když se to bratři dozvěděli, odvedli jej dolů do Cesareje a vyslali do Tarsu. ³¹A shromáždění v celém Judsku, Galileji a Samaří měla pokoj a budovala se; chodila v Pánově bázni a v povzbuzování Ducha Svatého, a tak vzrůstal jejich počet.