Pondělí po 3. neděli po Zjevení Páně C – 1 K 14, 1-12

¹Usilujte o lásku a dychtěte po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali. ²Neboť kdo mluví jazykem, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí, duchem mluví tajemství. ³Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše. ⁴Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje církev. ⁵Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev. ⁶Tedy, bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, v poznání, v proroctví nebo vyučování? ⁷Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou Kdyby nevydávaly různé tóny, jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje? ⁸A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji? ⁹Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru. ¹⁰Vždyť na světě je tolik druhů jazyků, a žádný není bez významu. ¹¹Jestliže neznám význam jazyka, budu cizincem pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem pro mne. ¹²Tak i vy, poněvadž horlivě usilujete o duchovní projevy, snažte se, abyste se v nich rozhojňovali pro budování církve.