Pondělí po 29. neděli v mezidobí B – Jb 40, 1-24

¹A Hospodin Jóbovi dále odpovídal. Řekl: ²Smí snad nějaký kritik vést spor s Všemohoucím? Nechť na to odpoví ten, kdo Boha kárá. ³Nato Jób Hospodinu odpověděl. Řekl: ⁴Hle, jsem nepatrný, co ti mám odpovědět? Kladu si ruku na ústa. ⁵Promluvil jsem jednou a již odpovídat nebudu, i podruhé, ale vícekrát ne. ⁶Tu Jóbovi odpověděl Hospodin z vichřice. Řekl: ⁷Nyní si přepásej bedra jako muž, ať se tě vyptám, a pouč mě. ⁸Chceš snad zrušit i můj soud, prohlásit mě vinným, a tak se ospravedlnit? ⁹Zdalipak máš paži jako Bůh a můžeš hřímat hlasem, jakým hřímá on? ¹⁰Nyní se ozdob vznešeností a vyvýšeností, oděj se majestátem a důstojností. ¹¹Rozlij zuřivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho. ¹²Pohleď na každého pyšného a pokoř ho, ničemy sraz na jejich místě. ¹³Skryj je společně do prachu, jejich tváře obvaž na skrytém místě. ¹⁴I já ti budu vzdávat chválu, že ti pomůže tvá pravice. ¹⁵Jen si všimni behemóta, kterého jsem učinil stejně jako tebe; žere trávu jako býk. ¹⁶Jen pohleď, jeho síla je v jeho bedrech a jeho zdatnost v jeho břišních svalech. ¹⁷Vzpřímí ocas jako cedr, šlachy jeho stehen jsou propletené. ¹⁸Jeho kosti jsou jako bronzové roury, jeho kostra jako železný sochor. ¹⁹On je prvotina Božího jednání, jeho Tvůrce ať mu přinese jeho meč. ²⁰Neboť hory mu poskytují pastvu, kde dovádí všechna polní zvěř. ²¹Uléhá pod lotosy v úkrytu z rákosí a bahna. ²²Lotosy jej zahalí svým stínem, obklopují jej potoční topoly. ²³Jestliže se řeka vzdouvá, nepodléhá panice, je si jist, ačkoliv se proti jeho tlamě valí jako Jordán. ²⁴Může se ho člověk zmocnit svým pohledem, protáhnout mu chřípí návnadami?