Pondělí po 23. neděli v mezidobí C – Jr 18, 12-23

²Říkají však: Není naděje, protože budeme žít podle svých plánů a každý bude jednat podle svého umíněného a zlého srdce. ¹³Proto takto praví Hospodin: Ptejte se mezi národy! Slyšel někdo něco takového? Něco velmi otřesného spáchala panna izraelská! ¹⁴Cožpak sníh Libanonu opustí skalní útesy Sirjónu či vyschne horská, chladná a bystrá voda? ¹⁵Ale můj lid na mě zapomněl. Nadarmo pálí oběti. Klopýtli na svých cestách, věčných stezkách, aby šli pěšinami, nepřipravenou cestou, ¹⁶aby učinili svou zemi předmětem hrůzy a věčného úžasu; každý, kdo jí bude procházet, se zhrozí a bude potřásat hlavou. ¹⁷Rozptýlím je před nepřítelem jako východní vítr; v den jejich pohromy jim dám vidět záda, a ne tvář. ¹⁸Oni však řekli: Pojďte, ukujeme proti Jeremjášovi plán. Vždyť knězi nechybí zákon, ani rada mudrci, ani slovo prorokovi. Pojďte, ubijeme ho jazykem a jeho slovům nebudeme vůbec věnovat pozornost. ¹⁹Hospodine, věnuj mi pozornost a slyš hlas mých protivníků. ²⁰Cožpak se za dobro odplácí zlem? A přece pro mou duši vykopali jámu! Pamatuj, že jsem stával před tebou, abych se přimlouval za jejich dobro, abych od nich odvracel tvůj hněv. ²¹Proto vydej jejich syny hladu. Uvrhni je v moc meče, jejich ženy ať se stanou bezdětnými a vdovami, jejich muže ať skosí smrt, jejich mládence ať ve válce pobije meč. ²²Z jejich domů ať je slyšet volání o pomoc, až na ně náhle přivedeš loupežnou hordu, protože vykopali jámu, aby mě polapili a mým nohám nastražili pasti. ²³Hospodine, ty znáš všechny jejich plány jak mě usmrtit. Nedej se usmířit za jejich vinu a jejich hřích ať před tebou není vymazán. Ať před tebou klopýtnou, jednej s nimi v čase svého hněvu.