Pondělí po 19. neděli v mezidobí A – Gn 37, 29-36

²⁹Pak se Rúben navrátil k cisterně a uviděl, že Josef v cisterně není. Roztrhl své roucho, ³⁰vrátil se ke svým bratrům a říkal: Ten chlapec už tu není. A co já, kam já půjdu? ³¹Nato vzali Josefovu suknici, zabili kozla a namočili suknici do krve. ³²Tu bohatě vyšívanou suknici nechali přinést ke svému otci se slovy: Toto jsme nalezli. Prozkoumej to, prosíme. Je to suknice tvého syna, nebo není? ³³Poznal ji a řekl: To je suknice mého syna Josefa! Sežrala ho divá zvěř! Josef je jistě rozsápán! ³⁴Jákob roztrhl své roucho, vzal si přes bedra pytlovinu a po mnoho dní truchlil pro svého syna. ³⁵Všichni jeho synové a všechny jeho dcery povstali, aby ho potěšili, ale nechtěl se dát potěšit a říkal: Truchlící sestoupím ke svému synovi do podsvětí. Tak nad ním plakal jeho otec. ³⁶Midjánci Josefa prodali do Egypta faraonovu dvornímu úředníku Potífarovi, veliteli tělesné stráže.