Pondělí po 15. neděli v mezidobí B – Sk 21, 27-39

²⁷Když se těch sedm dní chýlilo ke konci, spatřili ho v chrámě Židé z Asie. Pobouřili celý zástup, vztáhli na Pavla ruce ²⁸a křičeli: „Muži Izraelci, pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky a znesvětil toto svaté místo.“ ²⁹ Viděli s ním totiž předtím ve městě Trofima z Efesu a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu. ³⁰Celé město se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány. ³¹ Zatímco ho chtěli zabít, došlo veliteli posádky hlášení, že se bouří celý Jeruzalém. ³²Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl k nim dolů. Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky, přestali Pavla bít. ³³Tu se velitel přiblížil, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy. Pak se vyptával, kdo to má být a co učinil. ³⁴V zástupu vykřikoval každý něco jiného. Když se nemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého, rozkázal odvést ho do kasáren. ³⁵Když se Pavel ocitl na schodišti, stalo se, že ho kvůli násilí lidu museli vojáci nést, ³⁶neboť celé to množství lidu šlo za ním a křičelo: „Pryč s ním!“ ³⁷Když už ho měli odvést do kasáren, říká Pavel veliteli: „Smím ti něco říci?“ On řekl: „Ty umíš řecky? ³⁸Ty tedy nejsi ten Egypťan, který nedávno pobouřil a na poušť vyvedl čtyři tisíce sikariů?“ ³⁹Pavel řekl: „Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného města. Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu.“