Pondělí po 1. neděli adventní A – Gn 8, 1-19

¹Bůh pamatoval na Noeho, na všechnu zvěř i na všechen dobytek, který byl s ním v arše, a Bůh nechal nad zemí vanout vítr a vody opadaly.   ²Prameny hlubiny a nebeské průduchy byly zacpány a déšť z nebe byl zadržen.   ³A voda ze země postupně a vytrvale ustupovala, takže po sto padesáti dnech vody ubylo   ⁴a v sedmém měsíci sedmnáctého dne měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.   ⁵Vody postupně ubývalo až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.   ⁶A po čtyřiceti dnech Noe otevřel v arše okno, které udělal,   ⁷a vypustil havrana, který odlétal a vracel se, dokud voda ze země nevyschla.   ⁸Pak vypustil holubici, aby viděl, zda už voda ustoupila z povrchu země.   ⁹Ale holubice nenalezla pro svou nohu místo odpočinku a vrátila se k němu do archy, protože voda ještě byla na povrchu celé země. Vztáhl ruku, vzal ji a přinesl ji k sobě do archy.   ¹⁰Dychtivě čekal ještě dalších sedm dní a znovu z archy vypustil holubici.   ¹¹Holubice se k němu k večeru vrátila, a hle, v zobáku měla čerstvě utržený olivový list. Noe poznal, že voda ze země ustoupila.   ¹²Čekal ještě dalších sedm dnů a vypustil holubici, ale již se k němu znovu nevrátila.   ¹³V šestistém prvém roce života Noeho v prvním dni prvního měsíce voda ze země začala osychat. Noe sundal příkrov archy a viděl, hle, povrch země osychal.   ¹⁴Ve druhém měsíci, ve dvacátém sedmém dni měsíce země vyschla.   ¹⁵I promluvil Bůh k Noemu:   ¹⁶Vyjdi z archy ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů.   ¹⁷Vyveď s sebou všechno živé, co je s tebou ze všeho tvorstva: ptactvo, dobytek a všechny plazy pohybující se na zemi; ať se na zemi hemží, rozplodí se a rozmnoží se na zemi.   ¹⁸A Noe vyšel a s ním jeho synové, jeho žena i ženy jeho synů.   ¹⁹Všechna zvěř, všichni plazi a všichni létavci — všechno, co se hýbe na zemi — vyšli podle svých čeledí z archy.