Pátek velikonoční A – Pís 5,9 – 6,3

⁹Čím je tvůj milý nad jiné, ženo mnoha krás? Čím je tvůj milý nad jiné, že tak zapřísaháš nás? ¹⁰Můj milý, jiskrný a růžolící, znát je mezi statisíci. ¹¹Hlavu má jak z ryzího zlata, černé jak havran kučery jeho kadeří. ¹²Oči jeho nad vodními proudy holoubata v mléce umytá nad hojnou vodou sedí. ¹³Jeho líce záhon balzámový osetý kořením, co lilie rty jeho kanoucí myrhou tekutou. ¹⁴Ruce má jak válce zlaté osázené topazem. Jeho břicho vykládané slonovinou pokryto je safíry. ¹⁵Mramorové sloupy jeho stehna, na patkách zlata ryzího postaveny. Zjevem se Libanonu podobá, ušlechtilý jako ty cedry. ¹⁶Jeho ústa jsou přesladká a ve všem je přitažlivý. To je můj milý a to je můj druh, dcery Jeruzaléma. ¹Kampak tvůj milý šel, ty ženo mnoha krás? Kam se tvůj milý poděl, ať s tebou najdeme ho zas. ²Do zahrádky své sestoupil můj milý na záhony balzámové, v zahradách se pást, lilie nasbírat. ³Můj milý má mne, můj milý je můj. V liliích se pase.